Pseudovzteklina u psů: veterinář popsal příznaky svědění, křečí a nakonec smrti
Pseudovzteklina, odborně Aujeszkého choroba, patří k nejzákeřnějším onemocněním psů v Česku, protože se projeví do 48 hodin a téměř vždy končí smrtí. Podle Deníku veterinář v aktuálním rozhovoru popsal, jak přesně choroba postupuje a proč vlastníci psů často nestihnou včas jednat. Podle Krajské veterinární správy (SVS, svscr.cz) přibylo v roce 2026 hlášených případů v pohraničních regionech, kde je vyšší výskyt divokého prasečího populace.
Nejde o vzteklinu v pravém slova smyslu, ale o herpetický virus přenosný z prasat na psy, kočky, skot a další savce. Člověk se pseudovzteklinou naštěstí nenakazí. Pro psa je ovšem infekce prakticky vždy smrtelná a specifická léčba neexistuje. Nemoc se v Česku v posledních letech vrací kvůli rozšíření divokých prasat a zvýšenému kontaktu domácích zvířat s jejich pozůstatky nebo výkaly.
Jak se pes nakazí
Nejčastější cesta nákazy je zkrmování syrového vepřového masa nebo vnitřností, které pocházejí z infikovaného prasete. Rizikový je i kontakt s uhynulým divokým prasetem v přírodě, nebo dokonce jen s jeho výkaly. Podle KVL ČR (vetkom.cz) se stačí, aby pes očichal nebo olízal kontaminovanou plochu, a virus pronikne přes sliznice.
Právě proto se pseudovzteklina vyskytuje především u loveckých psů, honičů a psů, kteří se volně pohybují v lesích a na polích. V posledních letech se ale objevují i případy u městských psů, když majitel koupil "domácí zabijačku" a nezmrazil maso před podáním. Zmrazení na minus 18 °C po dobu alespoň 30 dnů virus spolehlivě zabije, ale běžné vaření je bezpečnější.
Průběh nemoci ve třech fázích
První fází je obvykle náhlá změna chování a intenzivní svědění, nejčastěji kolem tlamy, uší a krku. Pes se snaží stále škrábat a olizovat postižené místo, což může vést k rozdrbané kůži a odřeninám. V této fázi je diagnostika obtížná, protože příznaky připomínají alergickou reakci.
Druhá fáze přichází během několika hodin. Objevují se křeče, ztráta koordinace, silné slinění a paralýza hrtanu, což způsobuje charakteristické štěkání nebo dušení. Pes je neklidný, zmatený, může být agresivní. Právě v této fázi si majitelé často myslí, že jde o vzteklinu, protože příznaky jsou vizuálně podobné.
Od prvních příznaků do smrti obvykle uplyne jen 24 až 48 hodin. Léčba neexistuje, humánní eutanazie je nejlaskavější řešení.
Třetí fáze je paralytická. Pes upadá do bezvědomí, dýchání se stává povrchním a smrt nastává obvykle udušením nebo srdečním selháním. Podle veterinářů z Fakulty veterinárního lékařství VFU Brno je průběh natolik rychlý, že i po dovezení do kliniky obvykle není čas na nic jiného než zmírnit utrpení.
Prevence: jediná spolehlivá ochrana
Očkování proti Aujeszkého chorobě u psů neexistuje. Jediná ochrana je striktní prevence expozice viru. Konkrétně to znamená nikdy nezkrmovat syrové vepřové maso ani vnitřnosti, důsledně kontrolovat, co pes najde v lese, a nepouštět ho k mrtvým divokým prasatům.
Lovci a majitelé loveckých psů by měli s veterinářem probrat i preventivní opatření při vyvařování nebo mražení masa z lovu. SVS ČR (svscr.cz) doporučuje veškeré vepřové maso před podáním psovi tepelně upravit na minimálně 70 °C uvnitř kusu. Zmrazení je méně spolehlivé u tučnějších částí a vnitřností.
Kdy volat veterináře
Pokud pes náhle projevuje intenzivní svědění kolem tlamy, začne slinit, chová se neklidně a v posledních dnech měl kontakt s vepřovým masem nebo divokým prasetem, jde o život ohrožující stav. Volejte pohotovostní veterinární kliniku okamžitě, neexistuje benefit z čekání a domácího pozorování.
Veterinář může na místě odlišit pseudovzteklinu od skutečné vzteklinové nákazy nebo od otravy insekticidy, které mají podobný počáteční průběh. Bohužel, pokud diagnóza potvrdí Aujeszkého chorobu, jediné humánní řešení je euthanazie, protože virus není léčitelný a utrpení psa se během několika hodin extrémně zhorší.
Veterinární klinika je také povinna nahlásit případ krajské veterinární správě, protože jde o nemoc povinně hlášenou. Data pak slouží k mapování rizikových oblastí a v extrémních případech k opatřením jako selektivní odstřel divokých prasat v postižených regionech.